formy/obsahu textu uměleckého; žáci, kteří se dobře orientují v literární teorii, mohli ke grafické uspořádání, délka veršů, rozsah strof a jejich členění a další

Třeba tu, co máš na zadečku. d) Sloka (strofa) = dělení básně do menších celků Členění textu a) kapitoly (např. v knize) a oddíly (např. nadpisy v odborném

členěn na kapitoly 2. atomizován: text přerývaný (mezery) 3. model typu proudu: psán bez členění tematika: téma, látka, motiv jazykové prostředky vypravěčská situace tvrzení na textu. mají stejné strofické členění (tři strofy – pětiveršová, zejména se shoduje forma poslední strofy (úvod, zápletka, zauzľovanie, vyvrcholenie, obrat v deji, záver). Napíšte číslo strofy, v ktorej z hľa-diska kompozície nastáva obrat v deji.

12. Práce s textem a předčítání textu. Přihlásit se na kurz . 4.

Nahra10 zo 4.

Jde tedy o běžnou, přirozenou formou psaného textu na rozdíl od „vázané řeči“ čili poezie. Odtud také prozaický , napsaný v próze, v přeneseném smyslu protiklad vznešeného. Píšeme-li prózu, řídíme se při sestavování vět logikou a gramatickými pravidly, text se člení do odstavců , slova, která k sobě

neveršovanou) formou – tzv. „řečí všedního dne“. Jsou tu v podstatě tři typy: a) členění na strofy a verše se kryje navzájem a zároveň i s členěním promluvovým; b) členění na strofy a verše se kryje navzájem, ale nikoli s členěním promluvovým (na hranici strofy není promluvový předěl); c) členění na strofy se nekryje s členěním na verše, ale kryje se s členěním promluvovým (verš je roztržen do dvou strof, ale strofa je zakončena promluvovým předělem).

Metternichovský režim znamenal tvrdou cenzuru, proto se uskutečňovaly národní programy na odtržení českých zemí, autonomii v rámci Rakouska a projekt českoněmeckého národa. Na počátku 19. století vznikaly nové instituty, např. Vlastenecké muzeum v Čechách, nebo divadla - V Kotcích, Stavovské a Bouda. Vzniklo také

Maximální rozchod obojího členění je v těch případech, kde a) veršový předěl (někdy i na hranici strof) připadá na mezislovní předěl negativní, nebo naopak b), kde se (alespoň jeden) mezislovní předěl pozitivní nekryje s koncem verše (někdy se v tomto případě kryje s koncem strofy). Rozlišování jednotlivých f.p.ř.

Formou jsou blízké sonetu, zejména se shoduje forma poslední strofy – poslání, pointa. d) Verš je jambický. Výňatek z textu (min. 150 slov), výňatek musí být vhodně zvolen, aby bylo možné jej kvalitně analyzovat, popř. interpretovat.
Köpa lantbruksfastighet

Větší velikost tex- lyrický žáner, stredoveká strofická forma so schémou aba/adc/efe. robinsonáda.

Vzor Forma referenčního seznamu V literární teorii existuje členění textu horizontální a vertikální. Horizontální členění je přesně takové, které text rozčleňuje na jednotlivé díly – věty, odstavce a kapitoly. Každá část by měla uzavírat jeden celek, ať už formálně nebo myšlenkově. To, co se učíme ve škole, je klasické rozdělení na úvod, stať a závěr.
Unionen a kassa uppsägning

Byzanského cisára. Jeho riešenie bolo založené na znalosti otvoreného textu, čo je štandardná kryptoanalytická metóda použitá napr. počas 2. svetovej vojny na správy Enigmy. • rok 1379 Najstaršie zachované nomenklátory zostavil tajomník vzdorpápeža Klementa VII. GABRIELI DI LAVINDE na spojenie s jeho vyslancami.

4 části z původního spojení písňového slovesného textu se zpěvem strofická forma nevelký rozsah jednoduchý slovní výraz s epitety, figury s opakováním slov epigram: je kritická, vtipná satirická báseň s pointou ostře se vyjadřující k určité události, osobě či jevu Díky rozsáhlosti tohoto pojmu je samozřejmě nutné prózu nějak rozdělit. Za základní lze považovat dělení na prózu: Uměleckou – tím se rozumí text, který je psán nerýmovanou (resp. neveršovanou) formou – tzv. „řečí všedního dne“. Architektonika – vnější výstavba díla (strofy, zpěvy, kapitoly, díly, výstupy, dějství…) o Formální (kapitoly, strofy) o Syţetové (podle děje většinou 2-3 části) Kompozice – vnitřní výstavba díla – dynamické sloţky o Kompoziční principy o Kompoziční postupy o Syţetová osnova (u prózy a dramatu) Celek básně tvoří několik, často i velmi mnoho veršů (řádků básně). Na sbližování či propojování jednotlivých částí básně se podílejí zejména různé druhy opakování – intonace, počty slabik, slovních přízvuků, rým, rytmus a jeho schéma – metrum. Vnitřní členění – na stopy – těžká a lehká doba.

divadlo - audio-vizuálne s dôrazom na sluchové vnímanie textu 2. film - vizuálno-auditívny s dôrazom na zrakové vnímanie 3. televízna hra - dôraz na sluch (text) 4. rozhlasová hra - auditívna (iba sluchová), nemôže použiť obraz dialogická forma - text v dialógoch, chýba rozprávač

b Padá z vás jehlií v noci a v mlze, c porobeného to národa slze. c Padáte sekerou na rozkaz z Vídně, b hynete pomalu, hynete klidně. b Na konstituci strofy jako svébytně organizované jednotky se podílí počet veršů, typ jejich metrické stavby, intonace, syntaktické členění, lexikální paralely, zhusta také rým a členění grafické. Při rozlišování strofických útvarů se přihlíží především k počtu obsažených veršů." (SLT) Členění textu do odstavců Odstavec Odstavec je základní významová a formátovací jednotka textu. Obsahuje obvykle více vět, které tvoří určitý logický celek. Text se člení na odstavce kvůli lepší čitelnosti (prostředek tzv. horizontálního členění textu).

Nakonec malý princ odcestuje zpět na svou planetu. Vypravěč (typ) – u epiky Naopak píše: „Jakýkoli text [!] se člení na hierarchizované syntaktické úseky; ale ve veršovaném textu se s tímto členěním pojí členění na verše a na veršové celky větší a menší než je řádek […] tato konfrontace dvou členění je základním příznakem verše (BUCHŠTAB 1973b: 110–111). Hamlet členění.